Obor Geodézie a katastr nemovitostí

Absolventy zaměstnávají geodetické a stavební společnosti, projekční kanceláře, České dráhy, vojenská pracoviště (jako civilní zaměstnance) – tj. všude tam, kde se staví nebo se vytvářejí mapy a plány. Uplatnění najdou také na katastrálních, pozemkových i obecních úřadech nebo přímo na Českém úřadu zeměměřickém a katastrálním. Ceněna je jejich odbornost a schopnost samostatně měřit v terénu nebo pracovat na počítačích při zpracování dat a tvorbě map. Značná část absolventů se zabývá činnostmi pro katastr nemovitostí (např. zaměření a tvorba geometrických plánů). Novou oblastí uplatnění je získávání a zpracování dat pro geografické informační systémy.

Po maturitní zkoušce je absolvent oprávněn k výkonu zeměměřických činností.

Zeměměřič se uplatní při budování bodových polí, tvorbě státního mapového díla, tematických a účelových map, mapových podkladů pro stavební projekty, při pracích v investiční výstavbě a pro katastr nemovitostí. Provádí měření v podzemních prostorách nebo pro dokumentaci historických budov. Vyhodnocuje pozemní, letecké a družicové snímky, zabývá se sběrem, zpracováním a zobrazením dat o zemském povrchu v novém oboru zeměměřických činností – v geografických informačních systémech.

Studenti s dobrým prospěchem mohou po maturitě pokračovat ve studiu na různých vysokých školách.Většinou volí:

• Stavební fakultu Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) – obor Geodézie a kartografie
• Vysoké učení technické v Brně (VUT) – obor Geodézie a kartografie
• Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (UK) – obor Geografie a kartografie
• Českou zemědělskou univerzitu v Praze (ČZU)
• Západočeskou univerzitu v Plzni (ZČU) nebo odcházejí i na vysoké školy mimo obor zeměměřictví.

Po maturitní zkoušce je absolvent ze zákona oprávněn k výkonu zeměměřických činností. Způsobilý k soukromému podnikání ve vázané živnosti je až po splnění zákonem stanovené praxe v oboru.

Obor Gymnázium se zaměřením na geografii

Absolvent získá během studia komplexní znalosti a dovednosti všeobecně vzdělávacích předmětů a zároveň základní poznatky o zákonitostech krajinné sféry a jejích jednotlivých složek. Důraz je kladen především na studium geografie a příbuzných oborů. Absolvent se orientuje v široké škále současných poznatků, výzkumných i aplikačních metod fyzické, sociální, regionální geografie a kartografie, rozumí vztahům mezi přírodními a sociálními sférami, které utvářejí životní prostředí, dokáže analyzovat a vysvětlovat jevy a procesy na různých geografických úrovních z komplexní (prostorové) perspektivy. Rovněž má praktické dovednosti ve sběru zpracování, vyhodnocování, interpretaci a prezentaci geografických dat pomocí geoinformačních systémů. Zvládá metodické postupy nutné pro hodnocení prostorových jevů. 

Absolvent je schopen pracovat a řešit úkoly samostatně i v týmu, umí s využitím geografického a kartografického vyjadřování syntetickým způsobem prezentovat výsledky práce, které slouží jako podklady při mapování a rozhodování v území. 

Studium poskytuje komplexní pohled na krajinu i společnost.

Po ukončení studia na střední škole může absolvent pracovat na pozicích vyžadujících úplné střední vzdělání s maturitou ve veřejném sektoru (obecní, krajské či katastrální a zeměměřické úřady), komerčních firmách i neziskových organizacích jako terénní pracovník a kartograf. Absolventi gymnázia mají předpoklady pro přizpůsobení se nově vznikajícím požadavkům na trhu práce a pro případné uplatnění v zahraničí.

Rozvoj kompetencí získaných během gymnaziálního studia předpokládá další vzdělávání na vysokých školách; vzhledem k zaměření studia především na přírodovědeckých fakultách univerzit nebo na stavebních fakultách technických vysokých škol, např. se studijním oborem Geodézie a kartografie, ale i na oborech jiného zaměření.